TEXTILNÍ SLOVNÍK L - Z

 slovník názvů a výrazů spojených s výrobou textilních materiálů
________________________________________________________________

L M N O P Q R S T U V X Y Z

L

Len druh přírodního vlákna. Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého. Technická vlákna (převážná část sklizně) dosahující délky 30–100 cm sestávají z elementárních vláken s průměrnou délkou 32 mm, tloušťkou 19 µm a pevností 5–8 cN/dtex. Za mokra se pevnost zvyšuje až o 20 %.Technická vlákna (převážná část sklizně) dosahující délky 30–100 cm sestávají z elementárních vláken s průměrnou délkou 32 mm, tloušťkou 19 µm a pevností 5–8 cN/dtex. Za mokra se pevnost zvyšuje až o 20 %.
Vlákna mají malou pružnost a dobrou vodivost tepla. Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k mačkavosti.

len_colaz

M

Materiálové složení Druh použití textilních vláken. Přírodní nebo syntetická vlákna.
Nit je (stejně jako příze) výrobek z jednoho nebo několika vláken. Zatímco příze je všeobecný, širší pojem pro tento textilní útvar, představuje nit vždy jen jednotlivou část příze.

Minimální pevnost Podle mezinárodní soustavy SI je jednotkou pevnosti newton (N = m.kg.s-²). Při zkouškách tažné pevnosti dochází u všech textilních materiálů před přetržením k prodloužení, které se vyjadřuje jako tažnost v procentech.

Mykaná příze je každá příze z mykaného materiálu, který byl zpracován bez vyčesávání krátkých vláken. Mykané příze se vyrábí dvěma podstatně rozdílnými technologiemi, pro které se dá použít označení bavlnářská a vlnařská. U bavlnářské technologie se vlákna intenzivně urovnávají mnohonásobným průtahem do podélného směru, nestejnoměrnosti ve vlákenné vrstvě jsou při spřádání bavlny (a umělých vláken) vyrovnány nejméně 36násobným družením posukovaných pramenů a nejméně jednou elektronickou regulací. Hotová příze je poměrně pevná, má hladký povrch a tvrdý omak.

dopřádací prstencový stroj

N

Nánosování - tužení je úprava plošných textilií, při které se jedna nebo obě strany povrchu opatřují vrstvou apretační hmoty. Účelem je získání nových vzhledových nebo mechanických vlastností.
K oděvním a bytovým účelům se používají jako nosný materiál tkaniny, pleteniny nebo netkané textilie z bavlny, umělých vláken a směsí z přírodních a umělých vláken s hmotností cca 60–600 g/m². K technickým účelům se nánosují tkaniny, osnovní pleteniny a jednosměrné výztuže vyrobené skoro výlučně z umělých vláken a dosahující až 2000 g/m².
Apretační látky se aplikují jako:
-roztok
-vodná disperze nebo emulze
-pasta
-granule
-prášek

N

Netkaná textilie - je útvar z textilních vláken, staplových přízí nebo filamentů vzájemně propojených jakoukoliv technikou s výjimkou techniky tkaní, pletení, paličkování, splétání a všívání

Nit je (stejně jako příze) výrobek z jednoho nebo několika vláken. Zatímco příze je všeobecný, širší pojem pro tento textilní útvar, představuje nit vždy jen jednotlivou část příze

Nylon - bylo původně obchodní označení polyamidu 6.6, které zavedla firma DuPont ve 30. letech 20. století. Později se začala jako nylon často označovat celá skupina syntetických polymerů, termoplastů. Základní řetězec těchto polymerů je tvořen peptidickými vazbami, proto jsou také často označovány jako polyamidy. Nylon je první syntetický polymer a první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno přímo z uhlí, vody a vzduchu a které mělo komerční úspěch

 O

Öko-Tex Standard 100 je mezinárodní testovací a certifikační systém pro textilie, vyráběné pouze ze zdravotně nezávadných materiálů. Byl vyvinut v roce 1992.
Testování provádí 17 zkušebních ústavů, tvořících mezinárodní Öko-Tex asociaci, která má pobočky ve více než 40 zemích po celém světě. Kritéria katalogu, který je základem pro testy škodlivých látek, jsou založena na nejnovějších vědeckých poznatcích a jsou průběžně aktualizována. Zkušební kritéria a příslušné zkušební metody jsou standardizované na mezinárodní úrovni. Zkušební vzorky jsou testovány nezávislými institucemi Öko-Tex na pH hodnotu, obsah formaldehydu, přítomnost pesticidů, extraktu, obsahu těžkých kovů, chlorované organické nosiče a konzervační látky, jako je pentachlorfenol a tetrachlorophenol. Testuje se také přítomnost alergizujících a potencionálně karcinogenních barviv.
Produktové třídy:
Náklady na testy závisí na tom, do které ze čtyř Öko-Tex tříd výrobek spadá:
I = oděvy pro děti (do věku tří let)
II = oděvy přicházející přímo do styku s pokožkou (halenky, košile, spodní prádlo)
III = oděvy nepřicházející přímo do styku s pokožkou (kabáty)
IV = ostatní textilní výrobky (závěsy, textilní podlahové krytiny, matrace)
Ceertifikace: Pokud jsou všechny komponenty textilu v souladu s požadavky Öko-Tex katalogu, textilní výrobce obdrží certifikaci a je oprávněn používat Öko-Tex štítek pro označení výrobků v obchodech. Certifikát je vydán na dobu jednoho roku a lze ho prodloužit po opětovném úspěšném testování.

Öko-Tex Standard 1000 je certifikace pro společnosti, které vyžadují mimo jiné i splnění stanovených kritérií pro vyloučení nebo omezení používání nebezpečných látek při výrobě.

Optické zjasňování textilií (OZP) je chemický proces, kterým se dosáhne zvýšení stupně bělosti nebo zjasnění pastelových odstínů vybarvení. Zjasňování se provádí speciálními fluorescentními barvivy, optickými zjasňovacími prostředky, které absorbují neviditelné ultrafialové záření vlnové délky 300-400 nm a přemění je na viditelné světlo z modré části spektra s vlnovou délkou (nejčastěji) 420-440 nm.
Stupeň optického zjasnění je závislý na množství vyzářené světelné energie. Se stoupající koncentrací zjasňovacích prostředků až k určité hranici se zvyšuje bělost, po překročení tohoto bodu však nastává zešednutí materiálu. Stupeň bělosti se posuzuje u každého druhu zjasňovacího prostředku podle individuálních měřítek, které udává jejich výrobce.

Osnova je soustava rovnoběžně uložených nití, do které se zanáší útek  nebo se zpracovává splétáním osnovních nití mezi sebou. Velká část osnovních přízí se musí skát, aby dosáhla určitou pevnost a stejnoměrnost, protože osnova je při tkaní značně namáhána na tah. Například u osnov z čisté vlny je skaní naprosto nezbytné.   schéma osnovy s útkem


Oxford - 

Panama je vazba tkanin odvozená od základní plátnové vazby. Tkanina se zhotovuje tak, že se na způsob plátnové vazby spolu prolínají nejméně dvě osnovní a dvě útkové niti. Nitě ve dvojici k sobě těsně přiléhají a na místech překřížení vznikají pro panamu typické velké póry.
panamová vazba

Pevný kraj je zakončení okraje tkaniny v útku, kde se zatkává (zavléká) útková nit zpět do osnovních nití. Tato metoda napomáhá k větší pevnosti v tahu tkaniny a zamezuje roztřepení okrajů tkaniny.

Perkal je tkanina utkaná z jemných česaných přízí v plátnové vazbě. Tato tkanina má velice hustou dostavu.

Pestře tkaná tkanina je plochý útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav nití , osnovy a útku, kdy jsou osnovní nebo útkové příze upraveny a obarveny.
Pevnost v tahu nebo konečná pevnost je za daných podmínek největší možné napětí v materiálu při natahování, kterému materiál jako celek odolává aniž by se porušil.

Pigment - barvivo – například okr (z jílu), indigo (z indigovníku), purpur (z měkkýše). Pigmenty jsou nerozpustné látky z velmi jemného prášku. S textilními vlákny se spojují s pomocí umělých pryskyřic. Používají se k barvení syntetických a regenerovaných vláken. Více než polovina potiskovaných textilií se zpracovává speciálně upravenými pigmenty.

Pigmentový tisk- barvení je technologie nanášení pigmentových barviv tiskařskými technikami na textilní materiály s pomocí pojidel. Potištěná textilie je po vysušení použitelná bez praní nebo jiných úprav. Organické i anorganické pigmenty se tisknou zejména na textilie z celulózových a polyesterových vláken a ze směsových materiálů. Jako pojivo jsou známé akrylové polymery a umělé pryskyřice.
Pigmenty jsou nerozpustné látky z velmi jemného prášku. S textilními vlákny se spojují s pomocí umělých pryskyřic. Používají se k barvení syntetických a regenerovaných vláken. Více než polovina potiskovaných textilií se zpracovává speciálně upravenými pigmenty.

Plátno je textilie, tkaná tou nejjednodušší plátěnou vazbou, prostým křížením osnovy a útku. Tuhé plátno se vyrábělo hlavně ze lnu i z konopí, dnes většinou z bavlny a z umělých vláken. Plátno bylo dlouho jediná běžně dostupná tkanina, z níž se šily šaty i prádlo. Dnes se užívá například na ložní prádlo (prostěradlo), na výrobu stanů a plachet a také jako malířské plátno, podklad pro olejovou malbu. Proto se obrazům na plátně říká také „plátno“.
 plátnová vazba
 

 Polyesterová vlákna (mezinárodní zkratka PES) jsou syntetické výrobky ze skupiny, ke které patří textilní vlákna z polyetylentereftalátu (PET), z polybutylentereftalátu(PBT) a z polytrimetylentereftalátu (PTT). Označením polyesterová vlákna jsou zpravidla míněny výrobky z PET, ze kterého velká většina vláken pochází.

Potiskování textile Textilním tiskem se vytváří vzory na textiliích nanášením tiskacích barev na předem určená nebo nahodilá místa. Výroba probíhá, až na malé odchylky, podle schématu: Příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní.

- Strojní válcový tisk neboli rotační potisk, dominantní způsob tisků ve velkovýrobě textilii 
- sítotisk (filmový tisk)
- transferový tisk - tisk přenosem.  vzor se přenáší z papírové předložky na textilii
- modrotisk (tradiční český způsob úpravy)
- batikování
- digitální potisk - moderní způsob tisku s pomoci speciální tiskárny

Prací symboly (symboly údržby) K označování výrobků musí být použity symboly obsahově a tvarově shodné s ČSN EN ISO 3758 . Podle této normy se symboly ošetřování uvádí v pořadí praní, bělení, sušení, žehlení a profesionální ošetřování textilií. Nejčastěji se setkáme se symboly vyvinuté švycarskou společnosti GINETEX.  SOTEX GINETEX CZ je oprávněn v České republice udělovat licence k použití symbolů svým členům. Vyrábíte nebo dovážíte textilní výrobky, které se prodávají přímo spotřebitelům? Používáte na nich symboly ošetřování? Pokud ano, měli byste vědět, že symboly ošetřování jsou chráněny mezinárodní ochrannou známkou a jejich volné užití není povoleno. 

Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.
K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice. Všeobecně se pokládalo za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených, v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.)  Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).
 

R

Rámování textilií textilie je zachycena obou krajích záponkami nebo jehličkami upevněnými na nekonečných řezech, mezi kterými je vedena v plné šíři strojem. Stroj sestává ze 6-10 polí (komor) dlouhých obvykle kolem 3 metrů (např. 2 sušicí, 4 fixační a 1 ochlazovací komora). V jednotlivých komorách jsou agregáty zajišťující ohřátí až na 220°C, odsávání přesyceného vzduchu a chlazení.

Retroreflexní provedení tkanin, slouží ke zviditelnění člověka například v prostředí dopravního provozu, oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu, pro nějž je v prováděcí vyhlášce ČSN EN 471 zavedena zkratka „výstražný oděv“. 

Reaktivní barviva jsou látky obzvlášť vhodné k barvení a potiskování textilních vláken obsahujících celulózu. Barvivo sestává z vlastního tělesa (chromoforu), skupiny molekul způsobující rozpustnost a jedné nebo více reaktivních skupin. Fixace se provádí za přívodu tepla a přítomnosti alkalických rozpouštědel. Barvivo se spojuje s textilním vláknem velmi pevnou chemickou vazbou, která se dá jen velmi těžko rozštěpit. Vybarvení je brilantní, s vysokou stálostí po praní, ale omezenou stálostí po chlorování.
Reaktivní barvy obsahují komponenty, které tvoří s reakčně dispozičními skupinami v textilních vláknech kovalentní vazby a tak se získává vysoká stálost vybarvení.

Ripsová vazba odvozená plátnová vazba, která je vytvořena zesílením (přidáním) vazných bodů po osnově nebo po útku, čímž na tkanině vzniknou charakteristická žebra. Rips podélný má žebra ve směru osnovy, ryps příčný má žebra napříč tkaninou ve směru útku.
Ripsová vazba

Ripstop je tkanina s vysokou pevností, vyrobená zvláštní technikou. Do tenké textilie jsou zatkány s odstupem 5-8 mm tlustější osnovnínebo i útkové niti, zboží tak dostává členitou strukturu.
Přednosti ripstopových tkanin spočívají ve velmi dobrém poměru hmotnosti ke stabilitě a ve vysoké tržné pevnosti. Ripstop se vyrábí hlavně z polyamidových přízí (značka Ripstop-Nylon), časté je také použití bavlny ve směsi s polyamidem, polyesterem a s aramidovými vlákny. ipstopová tkanina

Rozměrová změna (srážlivost) je proces během předení, tkaní, bělení, barvení a dalších úpravárenských postupů, kdy je nejprve příze a potom i vyrobená plošná tkanina trvale vystavena podélnému i příčnému tahu. Při následné údržbě (praní) se přepětí v tkanině vyrovnává a díky tomu se tkanina sráží.

S

Sanforizace (SANFORO) je kontrolované kompresivní srážení textilií z celulozových vláken (bavlna, len, viskóza atd.). Je to mechanický proces, kterým se dosáhne značného snížení sráživosti při praní. Na speciálním stroji se textilie pěchuje podélným a příčným směrem za spolupůsobení horkého vlhkého vzduchu. Textilie prochází mezi gumovým pásem a ohřívaným měděným válcem. Přítlačný válec tiskne gumový pás na měděný válec, pryž se při tom roztahuje a s ní i textilie. Když tlak povolí, gumový pás a zpracovávaný materiál se zkrátí. Zkrácení je tím větší čím silnější je přítlak válce.
Na tomto principu se dají zušlechťovat textilie všeho druhu. Úpravou se zboží prodraží až o 10 %, zároveň se však podstatně zlepší jeho užitné vlastnosti.

Satén je tkanina v atlasové vazbě s vysokým leskem na lícní straně, kde převažují osnovní nitě. Tkaniny se vyrábí převážně z přízí z nekonečných vláken (přírodní hedvábí, viskóza, polyester, polyamid). Známé jsou také bavlněné satény, ze kterých se šijí povlaky na posteloviny, závěsy nebo i halenky a večerní šaty.

Směsová tkanina (angl.: mixed fabric, něm.: Mischgewebe) je plošná textilie ze dvou nebo více rozdílných materiálů. Tkanina sestává buďto ze směsových přízí nebo z osnovy a útku s rozdílným materiálovým složením. Obsah jednotlivých komponent se udává v procentech váhových podílů (65 % PES / 35 % CO a pod.).

Stálobarevnost znamená odolnost barev materiálů vůči ztrátě barevného odstínu čili vyblednutí. Tento termín se používá při barvení textilií. V běžném životě se obvykle používá v souvislosti s oděvy. První známé použití tohoto termínu se datuje do roku 1916.
Obecně platí, že před použitím čisticích prostředků obsahujících bělidla, jako je třeba Savo, by se měla stálobarevnost oděvů předem vyzkoušet.
Stálobarevnost se hodnotí dvěma způsoby, a to na šedé či modré stupnici.V prvním případě na stupnici od 1 do 5, kde stupeň 5 znamená nejvyšší stálobarevnost. Modrá stupnice má 8 stupňů a nejvyšší stálobarevnost představuje stupeň 8.
Hodnotí se stálobarevnost:
• na světle
• vůči působení potu a slin
• v otěru
• při praní
• při chemickém čištění
• v mořské či chlorované vodě
• při žehlení
• při bělení
• při šamponování
Používají se i speciální zkoušky stálobarevnosti.

Srážlivost tkanin (rozměrová změna) je proces během předení, tkaní, bělení, barvení a dalších úpravárenských postupů, kdy je nejprve příze a potom i vyrobená plošná tkanina trvale vystavena podélnému i příčnému tahu. Při následné údržbě (praní) se přepětí v tkanině vyrovnává a díky tomu se tkanina sráží.

Šíře tkaniny je užitný rozměr tkaniny po finální úpravě udává se v palcích nebo centimetrech.

Světlostálost - 

T

Tex  je jednotka užívaná v textilním průmyslu pro jemnost příze. Představuje délkovou hustotu, konkrétně hmotnost 1 kilometru příze v gramech. Na příklad příze 200 tex je velmi hrubá a jemnější staplové příze než 5 tex se dají vypřádat jen obtížně.
Skaná příze vyrobená ze dvou nití o jemnosti 20 tex se označuje 20 tex x 2.
Jemnost chemických textilních vláken se nejčastěji vyjadřuje v desetinách texu, tedy decitexem (dtex)

Tkanina je plochý útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav nití, osnovy a útku.

Tkaní je technologický postup výroby textilních látek (tkanin), spočívající v opakovaném provazování (křížení) dvou navzájem kolmých soustav nití (vláken). Podélná soustava se nazývá osnova, příčná útek, který pokaždé prochází celou šířkou tkaniny. Tím se tkaní liší od jiných textilních technik, například pletení, vázání nebo vyšívání.
Schéma tkalcovského stavu

 

Tužení je úprava plošných textilií, při které se jedna nebo obě strany povrchu opatřují vrstvou apretační hmoty. Účelem je získání nových vzhledových nebo mechanických vlastností.
K oděvním a bytovým účelům se používají jako nosný materiál tkaniny, pleteniny nebo netkané textilie z bavlny, umělých vláken a směsí z přírodních a umělých vláken s hmotností cca 60–600 g/m². K technickým účelům se nánosují tkaniny, osnovní pleteniny a jednosměrné výztuže vyrobené skoro výlučně z umělých vláken a dosahující až 2000 g/m².
Apretační látky se aplikují jako:
-roztok
-vodná disperze nebo emulze
-pasta
-granule
-prášek

U

Uplet - 

Útek je nit, která se provléká v příčném směru osnovou, tvoří s ní (u tkanin) společnou vazbu, stabilizuje polohu osnovních nití a zaplňuje plochu textilie. Příze mohou být vyrobeny ze všech známých textilních materiálů, jsou většinou měkčí (s nižším zákrutem než osnova), tkacím strojům se předkládají zpravidla nasoukané na konických cívkách. Útkové příze na pestře tkané zboží jsou vyrobeny z nekonečných vláken barvených ve hmotě nebo se barví nasoukané na perforovaných dutinkách.
Útek v pleteninách se nejčastěji používá jako zdobná, efektně skaná nit.

V

Viskóza - Viskózová vlákna  jsou výrobky z regenerované celulózy. Viskózová vlákna všech druhů mají specifickou hmotnost 1,52 cN/cm³ a vysokou navlhavost (26–28 %). Standardní vlákna mají nízkou pevnost a vysokou tažnost za mokra, jsou sráživá při vyšších teplotách a hořlavá. Snadno se barví a bělí, po vyprání mají jen nízký sklon ke třepení a žmolkování.

Vodoodpudivá úprava - 

X

Xenotest - 

Z

Zešikmení útku dochází k němu při špatném seřízení rámovacího stroje. V tkanině dochází k přepětí osnovních a útkových nití a při násleném ošetření finálního výrobku se přepětí uvolní a a tím dochází ke zvlění tkaniny.