LEXIKON: A - K

 TEXTILNÍ SLOVNÍK: definice názvů a výrazů spojených s výrobou textilních materiálů
__________________________________________________________________

A B C D E F G H J K  

A
Antistatické materiály

jsou materiály zabraňující akumulaci elektrického náboje v materiálu. Nejdůležitějším parametrem, který se požaduje od antistatických materiálů je povrchová a vnitřní rezistivita. Dociluje se toho principem zatkáváním kovového nebo úhlíkového vlákna přÍmo do vazby tkanin.

Apretace nebo zátěr (tkaniny se zátěrem)
Nánosování (angl. coating, něm. Beschichtung) je úprava plošných textilií, při které se jedna nebo obě strany povrchu opatřují vrstvou apretační hmoty. Účelem je získání nových vzhledových nebo mechanických vlastností.
- Apretační látky se aplikují jako
- roztok
- vodná disperze nebo emulze
- pasta
- granule
- prášku


schéma nánosování s textilií na gumovém pásu (zdroj wikipedia)

Atlas
je jedna ze tří základních vazeb tkanin. Atlasová vazba je rozpoznatelná pro svůj lesklý vzhled a "hedvábný" omak. Je většinou velmi hustá (nízké setkání), málo odolná proti oděru. je jedna ze tří základních vazeb tkanin. Atlasová vazba je rozpoznatelná pro svůj lesklý vzhled a "hedvábný" omak. Je většinou velmi hustá (nízké setkání), málo odolná proti oděru.

Nejmenší střídu (5x5) má pětivazný atlas, ve kterém je každý útkový řádek tvořen jedním osnovním vazním bodem (ve vzorkovnici je vyznačen černou barvou) a čtyřmi útkovými vaznými body (nevyznačuje se, zůstává bílá barva). Osnovní vazné body se postupně vystřídají ve všech útkových i osnovních řádcích.

Pořadí umístění vazných bodů ve střídě je dáno tzv. postupovým číslem, které udává každému vaznému bodu jeho místo. Pro pětivazný atlas jsou postupová čísla 3 nebo 2. Při použití postupového čísla 3 začíná vazba osnovním vazným bodem na první útkové a první osnovní niti (počítá se zdola nahoru a zleva doprava). Pro další osnovní vazný bod přičteme číslo 3, takže další vazný bod je křížení na druhé útkové a čtvrté osnovní niti, následující na třetí útkové a druhé osnovní niti … a tak dále. Zápisem by se dalo vyjádřit jako: 1/1, 2/4, 3/2, 4/5, 5/3. Pro postupové číslo 2 by byl zápis: 1/1, 2/3, 3/5, 4/2, 5/4. Podle použití postupového čísla dosáhneme buď pravého nebo levého směru atlasu. (zdroj wikipedia)
Obrázek atlasová vazba:


(zdroj wikipedia)

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

B

Bavlna je jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin bavlníku.je jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin bavlníku.
Na začátku 21. století se bavlna podílela cca 1/3 na světové spotřebě textilních vláken, bavlnou se zabývá (od pěstování bavlníku až po obchod s bavlněnými výrobky) asi 200 milionů lidí

 Bavlnik

 

 Barviva 

jsou chemické sloučeniny k barvení a potiskování textilií.jsou chemické sloučeniny k barvení a potiskování textilií.
Původní přírodní látky byly postupně nahrazeny syntetickými organickými výrobky, takže v 21. století jsou k použití v průmyslové výrobě známá jen umělá barviva.

Základní skupiny podle barvířských vlastností
Kyselá barviva. tvoří s aminovými skupinami proteinových vláken (s přídavkem kyselin) soli, které se přímo nanášejí na vlákna. Používají se proto převážně k barvení vlny a hedvábí, výjimečně také k potiskování textilií z regenerované celulózy.

Kyselá mořidlová barviva se vyvíjejí mořením na vlákně. Např. vlna se nejdříve moří kovovými solemi a pak teprve barví.
Zjednodušený proces je zpracování tzv. kovokomplexními barvivy používaný pro textilie z polyamidových vláken.

Kationická b. barví z neutrální nebo slabě kyselé lázně. Používají se především pro textilie z polyakrylnitrilu.

Přímá neboli substantivní b. jsou většinou soli sulfokyselin azobarviv. Používají se pro celulózu, polyamid i pro vlákna živočišného původu.

Reaktivní barviva. obsahují komponenty, které tvoří s reakčně dispozičními skupinami v textilních vláknech kovalentní vazby a tak se získává vysoká stálost vybarvení.

Sirná b. byla původně ve vodě nerozpustná, později byla vyvinuta i rozpustná sirná barviva. U textilií z rostlinných vláken zaručují výrazné, stálé vybarvení.

Kypová barviva. jsou v podstatě deriváty anthrachinonu a indiga. Na nerozpustnou látku se musí před barvením působit reaktivními prostředky, aby se s ní nechala napouštět textilní vlákna. Po barvení se zboží oxiduje, barva je pak znovu nerozpustná a má vysokou stálost.
Zvláštní skupina kypových barev jsou ve vodě rozpustné tzv. indigosoly. Používají se na barvení celulózových, živočišných i polyesterových vláken.

Disperzní b. jsou látky bez iontových skupin v molekule. Rozpouštějí se snadno na vláknech z acetátového hedvábí a ze syntetických polymerů.


Barviva vyvíjená na vlákně jsou látky, jejichž syntéza se dokončuje až ve styku s textilním vláknem. Patří k nim
- nerozpustná barviva azová
- oxidační barviva
- ftalogenová barviva
Pigmenty jsou nerozpustné látky z velmi jemného prášku. S textilními vlákny se spojují s pomocí umělých pryskyřic. Používají se k barvení syntetických a regenerovaných vláken. Více než polovina potiskovaných textilií se zpracovává speciálně upravenými pigmenty.
Optické zjasňovací prostředky jsou fluorescenční barviva s vysokou absorpcí ultrafialového záření, které se v nich mění v bílé světlo, takže obarvená textilie působí jako bělená.
Speciální barviva pro směsové textilie jsou chemikálie pro stejnoměrné („uni“) vybarvení textilií ze dvou nebo více vlákenných komponent různé provenience (PES/WO, PES/CO a mnoho jiných). (zdroj wiki)

Bělení textilií je chemická úprava, jejímž hlavním účelem je odstranění (přirozeného) zbarvení, odstranění rostlinných nečistot a tuků a zvýšení savosti zušlechťovaného materiálue chemická úprava, jejímž hlavním účelem je odstranění (přirozeného) zbarvení, odstranění rostlinných nečistot a tuků a zvýšení savosti zušlechťovaného materiáluBělení textilií z celulozových vláken (bavlna, len, konopí příp. juta) se provádí různými louhy, živočišná vlákna se bělí kombinací redukčních a oxidačních prostředků.
Bavlna a směsi s chemickými vlákny se bělí oxidací peroxidem vodíku  a (z ekologických důvodů stále méně) chlornanem sodným  v alkalickém prostředí. Při chemických reakcích spolupůsobí různé pomocné prostředky (aktivátory, stabilizátory). (zdroj wikipedia)

Běžný metr (zkratka je bm) je pomocná jednotka, používaná v různých odvětvích (textilním a papírenském průmyslu, logistice, výrobě stavebního a jiného materiálu, apod.). Může kvantifikovat různé veličiny jako obsah, objem, informace nebo samotný předmět nebo materiál, jež se na běžné metry měří. (zdroj wikipedia)

Brokát je obchodní označení pro těžkou, bohatě vzorovanou tkaninu, obvykle se třpytivými nitěmi.e obchodní označení pro těžkou, bohatě vzorovanou tkaninu, obvykle se třpytivými nitěmi.
Tká se v atlasové vazbě, většinou s žakárovým ústrojím z přírodního nebo viskózového hedvábí. Zpravidla se přitkávají nitě s nerezavějícím kovem, například lurex.
Vyrábí se však i tkaniny z celostříbrných nebo zlatých osnov, jak je vidět na snímku vpravo dole. Je to druh japonského brokátu zvaný saga-nishiki, u kterého je osnova z proužků japonského papíru povrstveného zlatem nebo stříbrem a útek z přírodního hedvábí. (zdroj wikipedia)

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

C

Česaná příze je vyrobena z materiálu, ze kterého byla odstraněna určitá část krátkých vláken. Krátká vlákna, obsažená v každém přírodním staplovém materiálu, odstávají z povrchu, omezují pevnost a způsobují nestejnoměrnosti zejména u jemnějších přízí.e vyrobena z materiálu, ze kterého byla odstraněna určitá část krátkých vláken. Krátká vlákna, obsažená v každém přírodním staplovém materiálu, odstávají z povrchu, omezují pevnost a způsobují nestejnoměrnosti zejména u jemnějších přízí.
Postupy výroby bavlněné (angl:combed yarn, něm:gekämmtes Garn), vlněné  a lněné česané příze se od sebe poněkud liší, princip česání je však stejný:
Mezi dvěma ocelovými čelistmi je držena třáseň určité délky. Čelisti pevně stisknou delší vlákna, zatímco krátká vlákna (a smotky a nečistoty) jen visí mezi nimi a jsou vytahována jehlami česacího válce, ze kterých se pak výčesek odvádí do sběrné skříně. Pročesaná třáseň se napojí na hotovou část, průchod materiálu se přeruší novým stisknutím čelistí a cyklus se opakuje. (zdroj wikipedia) 

Cotton jedná se o anglické označení bavlny.

arrow_up________A B C D E F G H I  K ____________________________________________________________________

D

Damašek je obchodní označení pro jednobarevnou tkaninu se vzorováním různých tvarů a velikostí. Plochy vzorů jsou na okrajích hrubě odstupňovány a kontrastují světle nebo tmavě s hladkým podkladem. Kontrast vzniká tak, že se střídá osnovní a útková vazba, na povrchu jsou vidět vždy jen podélné osnovní nebo příčné útkové nitě.e obchodní označení pro jednobarevnou tkaninu se vzorováním různých tvarů a velikostí. Plochy vzorů jsou na okrajích hrubě odstupňovány a kontrastují světle nebo tmavě s hladkým podkladem. Kontrast vzniká tak, že se střídá osnovní a útková vazba, na povrchu jsou vidět vždy jen podélné osnovní nebo příčné útkové nitě.Výroba: Původně se damašek vyráběl z hedvábných nebo lněných přízí, později se začaly používat také syntetické filamenty a především mercerovaná bavlna. Tkaniny jsou většinou jednobarevné, známá jsou však i vzorování s útkem odlišné barvy od osnovy.
Větší a složitější vzory se dají tkát jen s žakárovým ústrojím, damašek s kostkovaným nebo proužkovým vzorováním pochází většinou od (levnějších) listových strojů. Tká se v husté dostavě v pěti- až osmivazném atlasu nebo křížovém kepru. (zdroj wikipedia)

jednobarevný damašek

Ag_white_inside_u

Dostava tkaniny (angl.: picks per inch in a fabric, něm.: Einstelldichte) je vyjádřením počtu nití připadajících na jednotku délky (centimetr nebo palec).  Podle směru, ve kterém je dostava tkaniny (nesprávně hustota) měřena, rozeznávají textilní odborníci dostavu osnovy (Do) a dostavu útku ().

  • Požadované Do se dosáhne nasnováním požadovaného počtu nití na osnovní vál a návodem po dvou, třech nebo více nitech do zubu paprsku. Počet zubů paprsku a počet nití v nich pak zajišťuje požadovanou dostavu tkaniny.

  • Požadovanou  zajišťuje nastavení zbožového regulátoru, který po zanesení útku do prošlupu a přírazu paprskem posune tkaninu o určitý úsek, předem určený nastavením regulátoru.

Všeobecně mají tkaniny vyšší dostavu po osnově než po útku, což je dáno konstrukčními vlastnostmi a zákonitostmi tkaniny nebo možnostmi strojního vybavení. Dosažení konkrétního čísla dostavy závisí na použitém čísle příze (jemnosti), vazbě tkaniny, účelu použití tkaniny a dalších aspektech. V zemích, kde se používá jednotková soustava SI, uvádí se dostava v počtu nití na 1 nebo 10 centimetrů (10 centimetrů je přesnější), tam kde není SI soustava zavedena se uvádí počet nití na 1 palec.
Dostava hotových tkanin se zjišťuje podle normy EN 1049.  V normě jsou popsány tři metody, jedna z nich je počítání nití s pomocí speciální lupy (viz snímek vpravo). Počet se udává zlomkem, např. 30/20, první údaj platí pro osnovní, druhý pro útkové niti na 1 cm.
Pro některé druhy tkanin se používá (na celém světě) skoro výhradně určitá výše a kombinace dostavy, které mnozí odborníci považují za mezinárodní standardy. Např.:
denim 25,5/16,5 – batist 36/35 – molino 18/18 – kaliko 22/17 – košilový popelín 50/26 apod.(zdroj wikipedia)

Dralon™ Tkaniny vyrobené z vláken Dralon® jsou vysoce univerzální pro šití venkovních výrobků. Jsou neuvěřitelně odolné proti vyblednutí, jsou odolné vůči povětrnostním vlivům a odolné proti opotřebení. Díky speciální struktuře vláken jsou také nenáročné na údržbu, protože tkaniny Dralon® rychle schnou, jsou méně náchylné k plísním a snadno se čistí. Tyto tkaniny mají ideální vlastnosti pro výrobu potahů, polštářů, markýzy nebo čalounění pro venkovní prostory.

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

F

Flanel je tkanina v keprové nebo plátnové vazbě, upravená česáním po jedné nebo obou stranách. Flanely jsou poměrně lehké, hřejivé a příjemné, měkké na omak.e tkanina v keprové nebo plátnové vazbě, upravená česáním po jedné nebo obou stranách. Flanely jsou poměrně lehké, hřejivé a příjemné, měkké na omak.
Často se rozdělují na dvě skupiny: bavlněné a vlněné flanely.
Bavlněný a viskózový flanel se vyrábí z jemnější osnovy a hrubého útku. Je jednobarevný, pestře tkaný (z barvených přízí) nebo potisknutý .
Použití: košile, pyžama, postelové povlaky
Ke košilovým flanelům se řadí například croise (franc.: zkřížená nebo též keprová vazba). Je to tkanina v trojvazném nebo oboustranně zesíleném kepru, česaná nebo kalandrovaná, často bílá, barvená v kuse nebo potištěná. (zdroj wikipedia)

Oboustranně česaný bavlněný flanel


(zdroj olex-praha s.r.o.)

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

G

Gramáž (plošná hmotnost tkaniny) udává plošnou hmotnost tkaniny v gramech na metr čtvereční.

(zdroj olex-praha 

Grádl (angl.: cotton duck aj., něm.: Drell aj.) je obchodní označení pro několik druhů tkanin (jejichž definice není jednoznačná ani v češtině ani v jiných jazycích).ngl.: cotton duck aj., něm.: Drell aj.) je obchodní označení pro několik druhů tkanin (jejichž definice není jednoznačná ani v češtině ani v jiných jazycích).
Označení se používá zejména pro
Husté tkaniny ze středně jemných bavlněných přízí zhotovené v keprové nebo atlasové vazbě, ve kterých se střídáním osnovní a útkové vazby tvoří podélné pruhování.
Známé jsou také bavlněné grádly s žakárovým vzorováním 
Podle účelu použití se rozeznávají různé druhy grádlu, např. Matracový, roletový, povlakový aj.

  • Středně těžké lnářské tkaniny se zřetelně znatelnou vazbou lomeného kepru s charakteristickými podélnými pruhy.

Použití: lékařské pláště, ložní prádlo

  • Např. v němčině se označení grádl (Drell) používá mimo jiné pro husté tkaniny z trojmo skané příze z lýkových vláken, z bavlny nebo směsi s viskózou (viz Meyer....) (zdroj wikipedia)

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

Hotelové pruhy vznikají za použití tkaní atlasové vazby, kdy kontrast vzniká tak, že se střídá osnovní a útková vazba a na povrchu jsou vidět vždy jen podélné osnovní nebo příčné útkové nitě.

Atlas_inside

(zdroj olex-praha)

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

 I

Impregnování je napouštění plošného materiálu chemikáliemi.

Textilie se impregnují proto, aby odpuzovaly nebo zcela zamezovaly průniku vody.e napouštění plošného materiálu chemikáliemi. Textilie se impregnují proto, aby odpuzovaly nebo zcela zamezovaly průniku vody.
U oděvních textilií musí být po impregnaci i při snížené smáčivosti zachována prodyšnost materiálu.

V závislosti na požadavcích na stálost v praní, čištění a na odolnost proti povětrnostním vlivům se používají voskové a parafinové emulze, z části s přídavky hliničitých a zirkonových solí.
K dosažení odolnosti proti vařící vodě se nanáší především silikon a fluorkarbon, který vytváří na textilii ochranný film.
Možné jsou také kombinované impregnace proti znečištění, bakteriím a ke snížení hořlavosti .
Impregnování se provádí nejčastěji na fuláru. Po smáčení se vymačkává přesně určené množství tekutiny (flačování), impregnace se pak fixuje a zboží se suší.
Známé je také impregnování postřikem a tiskem (zroj wikipedia)

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

J

Jemnost příze - Tex  je jednotka užívaná v textilním průmyslu pro jemnost příze. Představuje délkovou hustotu, konkrétně hmotnost 1 kilometru příze v gramech. Na příklad příze 200 tex je velmi hrubá a jemnější staplové příze než 5 tex se dají vypřádat jen obtížně.

Skaná příze vyrobená ze dvou nití o jemnosti 20 tex se označuje 20 tex x 2.

Jemnost chemických textilních vláken se nejčastěji vyjadřuje v desetinách texu, tedy decitexem (dtex)

 

arrow_up______A B C D E F G H J K ____________________________________________________

K

Kalandrování je zušlechťovací proces, při kterém se na plošné textilie působí tlakem otáčejících se válců.Účelem kalandrování je dodat textilnímu materiálu určitý vzhled nebo omak.
Stroje sestávají nejčastěji ze 3-7 válců nad sebou, vždy střídavě jeden kovový (s možností vyhřívání) a jeden s elastickým či bavlněným povrchem. Přítlak mezi válci může dosáhnout až 1200 kN, rychlost do 200 m/min.

K nejpoužívanějším kalandrům patří:

  • Válcový - univerzální zařízení na matování nebo leštění textilií

  • Frikční – zboží se hladí za současného tření (chintzový efekt)

  • Rýhovaný – ohřívané ocelové válce s jemným rýhováním (např. na hedvábné tkaniny)

  • Gaufrovací – k ražení různých vzorů nebo také ke zpevňování rouna u netkaných textilií

  • Chaisingový – zboží prochází ložené v několika vrstvách nad sebou, tím se dosáhne matného lesku (proces je podobný mandlování)

  • Simili Kalandr – vlhké zboží prochází kalandrem při vysoké teplotě a tlaku. Tím se dosáhne na bavlněných nebo viskózových tkaninách lesku, který se však po vyprání ztrácí

  • Plsticí – k sušení a úpravě vlněných tkanin

  • Termo Kalandr – zpevnění netkaných textilií mezi ohřívanými válci (termobonding)

  • Pletařský – zařízení na paření pletenin hadicového tvaru

(zdroj wikipedia)

 Kanafas je bavlnářská tkanina střední hmotnosti, ze středně hrubých přízí (barvených), tkaná v plátnové vazbě, která je na povrchu zřetelná.

Vzory kanafasu jsou tvořeny buď podélnými nebo příčnými pruhy, nebo kárem, které vzniká použitím obojího. Známý, jednoduchý vzor jsou drobné červené či modré kostičky o velikosti cca 1 cm, ale možnosti kombinací ve spojení s barvami jsou rozmanité.
Navíc bývá kanafas zdoben drobnými vazebnými efekty. Používá se na ložní a stolní prádlo, některé vzory se uplatňují na oděvy.
 

Kanvas je vazba tkanin odvozená od základní plátnové vazby. Tkanina se zhotovuje tak, že se na způsob plátnové vazby spolu prolínají nejméně dvě osnovní a dvě útkové niti. Vazba s dvojnásobným počtem (jemnějších) osnovních nití se nazývá polopanama (nebo dvouniťové plátno).

 Kepr (anglicky twill) je jedna ze tří základních vazeb tkanin. Keprovou vazbu označujeme písmenem „K“ a rozpoznáme ji podle toho, že je vytvářena soustavou šikmých souběžných řádků, jdoucích na povrchu tkaniny zprava doleva, nebo směrem opačným. Tkanina s keprovou vazbou je nazývána také „serž"e jedna ze tří základních vazeb tkanin. Keprovou vazbu označujeme písmenem „K“ a rozpoznáme ji podle toho, že je vytvářena soustavou šikmých souběžných řádků, jdoucích na povrchu tkaniny zprava doleva, nebo směrem opačným.

Tkanina s keprovou vazbou je nazývána také „serž"

Podle toho, která soustava nití (osnova nebo útek) převažuje na líci tkaniny, rozeznáváme K osnovní a K útkový, podle směru řádku rozeznáváme K pravý a K levý (někdy označované písmenem S-levý nebo Z-pravý). Nejmenší střídu (2/1) má třívazný kepr, ve kterém je každý útkový řádek tvořen dvěma osnovními vazními body (ve vzorkovnici jsou vyznačeny černou barvou) a jedním útkovým vazným bodem (nevyznačuje se, zůstává bílá barva). Osnovní vazné body se postupně vystřídají ve všech třech útkových i osnovních řádcích. Opakováním střídy v osnovním i útkovém směru se na tkanině vytváří charakteristické šikmé řádky.

Ze základních keprů se různými způsoby (zesilování, přisazování, spojování, změny směru, lomení ve střídě i po střídě) vytvářejí kepry odvozené.
Keprové vazby se používají na technické tkaniny, podšívky, dámské šatovky, pánské oblekovky, vojenské a policejní uniformy. Asi nejrozšířenější a nejznámější použití je při výrobě denimu, ze kterého se šijí džíny.

Tkaniny s keprovou vazbou jsou například serž, fišgrét, </spandenim, gabardén, homespun, loden, tvíd, <pneumatikový kord. zdroj wikipedia)

Krep (z francouzštinycrêpé = tupírovaný) je tkanina s vlnitým, zrnitým, matným povrchem. Krepové výrobky jsou porézní, snadno se řasí a zpravidla se nemačkají. 

Původ krepu není známý. Jeden z nejstarších dostupných dokladů pochází ze 17. století (viz snímek dole). V roce 1822 byl v Anglii podán první patent na gaufrovaný krep

Krepy vzniklé zvláštní vazbou a s použitím krepových přízí.

Krepová vazba vzniká v plátnové nebo keprové vazbě libovolným přidáváním nebo ubíráním vazných bodů tak, že nevzniká žádný vzor. Na tkanině se tím tvoří zrnitý povrch, který se zvýrazňuje použitím přízí s vysokým zákrutem střídavě kroucených doprava a doleva.
Krepová příze je výrobek s vysokým počtem zákrutů (1200 až 2500 na metr) dodaných při předení nebo skaní. Nit má zrnitý povrch, je velmi pružná, snadno se sráží a smyčkuje, překroucením se snižuje pevnost až o 30 %.
  • Krepy s krepovou vazbou ze standardních přízí

  • Krepy vyrobené v běžných vazbách z krepových přízí v osnově a/nebo v útku

Krepy s krepovou přízí v osnově i v útku se někdy nazývají úplné. Patří k nim např. žoržet nebo šifon
Jestliže tkanina obsahuje krepové příze jen osnově nebo jen v útku, říká se jí polokrep. K tomuto druhu patří např. krepdešínmarokén aj
  • Krepy vzniklé speciální úpravou jako

- Louhový krep: Na povrchu tkaniny je různé vrapování vytvořené roztokem hydroxidu sodného. Krepový efekt vzniká smrštěním na místech, kde je tkanina potištěna tímto roztokem
- Gaufrování: Tkanina probíhá mezi dvěma válci, z povrchu kovového válce vyčnívají určité vzory (podobně jako písmena na klávesách psacího stroje), kterými se textilie vtlačuje do povrchu druhého, gumového válce. Takto ražená struktura se pak ve tkanině (zpravidla ze syntetických vláken) fixuje horkým vzduchem.
Kloké, česky také záhybová tkanina, má plastický, vrásčitý povrch, který se dosáhne kombinací krepových nití v dutinné či stehové vazbě a s následným vysrážením. Kloké bývá nejčastěji v jednobarevném provedení.

Kypová barviva jsou v podstatě deriváty anthrachinonu a indiga. Na nerozpustnou látku se musí před barvením působit reaktivními prostředky, aby se s ní nechala napouštět textilní vlákna. Po barvení se zboží oxiduje, barva je pak znovu nerozpustná a má vysokou stálost.

Zvláštní skupina kypových barev jsou ve vodě rozpustné tzv. indigosoly. Používají se na barvení celulózových, živočišných i polyesterových vláken.